Chtěla jsem pokračovat v podobném tónu, jak jsme cestovali dříve. Levně, pohodově, poznávat lidi. Navíc k tomu si chtěla vyzkoušet (a zdokonalit) svou španěštinu a učit se žonglovat.

Couchsurfing

Naše četné zkušenosti s couchsurfingem – se surfováním, hostováním i z meetingů v Žilině – jsou vynikající, bez problémové. Přesto to bylo teď jiné, hledala jsem ubytování sama. Až doteď jsme vždy byli dva. Začala jsem asi měsíc předem. Trasu jsem jednoduše zvolila jako přejezd mezi dvěma letišti, Seville (kam jsem se dostala s firmou) a Alicante (odkud jsem našla nejlevnější letenku na daný termín). A co nejvíce po pobřeží. Pomocí google mapy a travelwiki už jsem měla pozjišťované, která města tam vůbec jsou, co jsou turistické oblasti, apod. Pokud to půjde, chtěla jsem se dostat i do malých obyčejných míst.

Nakonec se mi podařilo sehnat rychle ubytování na všechny noci, kromě první v Seville. Z tama mi přicházili jenom negativní odpovědi, až jsem si řekla, že na to kašlu, že si můžu dovolit zaplatit za hostel;-)

Postřehy ze solo couchsurfingu

• Většina hostujících z velkých měst jsou kluci s macho fotkou: to byl docela nemilý šok. Až jsem sama sebe překvapila, jak je pro mě pocit z fotky důležitý.
• O bezpečnost jsem se nebála. Byla jsem u párů, u holek, i u kluka. Byla jen jedna negativní zkušenost, kdy mě jedni hostitelé nechali skoro dvě hodiny čekat před domem a nereagovali na moje SMSky. Po hodině čekání jsem si řekla, že když se do další hodiny neukáží, pojedu zpět do města a najdu si nějaký hostel. Záložní plán se někdy může hodit.
• Realita vs. profil: Na některé hostitele jsem se těšila více než na jiné, vcelku přirozená věc. Překvapilo (zklamalo) mě, že holka na kterou jsem se opravdu těšila – byla z mého oboru, programátorka – byla totálně divná. Prohodili jsme spolu sotva pět vět, jinak se mi vůbec nevěnovala (nebyla doma nebo byla zavřená u sebe). Když jsem odcházela, ani nevyšla z pokoje se rozloučit.
• Nebyl žádný rozdíl mezi surfováním sama a když jsem s přítelem, ve všech ohledech stejně v pohodě – navazování vztahů, hledání hostitelů, úroveň ubytování, bezpečnost, kvalita hostitelů.

Španělština

Představovala jsem si, že měsíc před odjezdem se budu intenzivně věnovat španělštině, abych ji mohla na místě pořádně využít. Člověk míní, život mění. Našla jsem si čas jenom na psaní žádostí couchsurferům ve španělštině. Dobrý způsob jak se dostat do jazyka a zároveň něčeho dosáhnout.

• První den: umím se zeptat, kde jsou veřejné záchody a následně zda je v pohodě jít do fast foodu jenom na záchod a nic si nedat. Popletla jsem slovíčko pro levný a drahý. Na základě toho jsem se nebyla schopna domluvit v jednom malém hostelu – na cenu 18 eur jsem odpověděla, že je to pro mě příliš levné. A šla hledat jiný.
• Druhý den: couchsurfeři, u kterých přespávám, mluví anglicky ještě méně než ja španělsky. Dva dny komunikuji jen španělsky. A dokonce s nimi krátce telefonuji ve španělštině. Jsou to takové zázraky – když musíš, tak musíš.
• Další dny: umím se zeptat, kdy a odkud jede nejbližší autobus tam tam potřebuji. Jinak používám španělštinu jen pasivně, občas si něco přečtu a přeložím. Další couchsurfeři mluví plynulou angličtinou, motivace k mluvení španělsky se snížila. I tak je fajn, že aspoň trochu rozumím, když mluví mezi sebou.

Bylo příjemné, že moje znalost pár španělských slov byla využita a oceněna. Lepší mluvit špatnou španělštinou než dobrou angličtinou. Nikdo (kromě couchsurferů) nesklouzl do angličtiny, když zjistil, že moje španělština je ubohá. Toto se mi hodně stává v německy mluvících zemích, kde znalost angličtiny je větší.

Náklady

Po předchozích zkušenost, že s výší nákladů neroste nadšení z cestování a že nejlepší věci jsou zadarmo, jsem pojala výlet lowcostově. Celkové náklady na 11 dní: 250 eur. Konkrétně

• doprava ze Seville do Alicante: 110 eur. Celkem asi 1000 km, vlakem, autobusem, lodí. Každý jsem se přesunovala v průměru dvě hodiny.
• dvě noci v hostelu 25 eur, ostatní přes couchsurfing
• jídlo 55 eur
• letenku tam zaplatila naše firma, letenka zpět s Ryanairem asi 50 eur včetně jednoho zavazadla.

Trasa

Vyhledávala jsem hlavně parky, pláže a trhy, občas záchody a připojení na internet. Více na mapě po kliknutí na jednotlivá místa.

Stumble upon znamená v překladu „zakopnout o (něco)“, „narazit na (něco)“. A díky StumbleUpon budete zakopávat o to nejlepší.

Jak začít? Zaregistrujte se na www.stumbleupon.com a zaškrtněte si oblasti, které vás zajímají.
Poté stačí už jen kliknout na tlačítko „Stumble“ a můžete začít číst. Vybrané stránky se zobrazují s přidanou horní lištou. Chcete-li vidět další stránku, klikněte úplně vlevo na „Stumble“. Pokud vás něco zaujme, můžete si to uložit mezi své oblíbené pomocí tlačítka s palcem nahoru „I like“. Je-li naopak zobrazená stránka úplně mimo váš zájem, dáte ji palec dolů. Spolu s nastavenými zájmy tímto zpřesňujete, co chcete příště vidět a co ne.

Zaujal vás nějaký článek? Přečtěte si i další články na stránce a proklikejte se odkazy z tohoto článku. Dříve či později narazíte na blog nebo server, který vás natolik chytne, že jej začnete číst pravidelně.

Na závěr: Až se příště budete nudit a budete chtít spojit příjemné s užitečným (pěkný článek dle vašeho gusta s procvičováním angličtiny), začněte se StumbleUpon.com.

Malajsie 1 (2 týdny) – Na konci května 2010 jsme doletěli do Malajsie. Máme pěkný couchsurfing v Kuala Lumpur, Nazrul nás hned první den vzal na místní bazar, kde byly stánky s různorodým (výborným) jídlem. Je tu opravdu hrozné horko, vytřídli jsme jeden batoh věcí a nechali ho u kamaráda v Kuala Lumpur, budeme se sem vracet až poletíme domů. Zbyl nám jeden velký batoh a dva malé, jeden na notebook, druhý na jídlo;-)
V Cameron Highlands potkáváme Luboše a Evu, společníky na dalších pár týdnů. Jejich povídání o společných toulání džunglí.

Malajsie 2 (2 týdny) – Nasazujeme dovolenkové tempo. Nejdříve máme couchsurfing s výhledem na moře a vlastním bazénem. Je období deštů, ale v Penangu ne a ne pořádně zapršet. Ničíme se horkem, moře má asi 30°C. Prohlížíme si asi milion chrámů. Přejíždíme na ostrov Langkawi a bydlíme 5 minut od pláže. Prší docela často, ale příjemně, ani klimu nepotřebujeme. Navštívíme pár okolních malých ostrůvků a lanovku s výhledem na celý ostrov. Články od Evy a Luboše o našem společném putování: příjezd na ostrov Penang, výlet lanovkou a loďkou po ostrovech na Langkawi.

Malajsie 1 – Kuala Lumpur, Cameron Highlands

Malajsie 2 – ostrovy Penang a Langkawi

Thajsko (1 týden) – Byli jsme blízko thajských hranic a víza jsou nyní zadarmo, tak jsme si tam na týden odskočili. Stálo to za to. Vyzkoušeli jsme si smlouvání, thajskou masáž a kuchyni. Potloukali jsme se na Krabi a jeden den pobyli v městě Phuket. Zbytek zkoukneme příště.
Ještě stále s Evou a Lubošem (ve čtyřech se lépe smlouvá): cesta do Thajska, výlet po okolních ostrovech, masáž a tygří chrám.

Indonésie (2,5 týdne) – z Thajska jsme přeletěli do Jakarty, 10milionového města. Další zajímavý couchsurfing (byli jsme na jávské svatbě a už víme, že mít sluhu v Indonésii je normální). Drahým vlakem se přesouváme do Jogjakarty, prý kulturního a uměleckého centra. Navštívíme hinduistiké a budhistické chrámy z 10. století. Přesouváme se dále na východ, k sopce Bromo a dalším nádherným v okolí, šílenou 13 hodinovou cestou minibusem. Indonésii zakončujeme pár dny na Bali, pláž, rušné cesty, chrámy a rýžová políčka.

Malajsie 3 (1,5 týdne) – blíží se závěr našeho cestování. Z čistého Singapuru do historické Melaky, závěr v námi známem Kuala Lumpur. A pak nás čekala dvoudenní cesta domů.

Thajsko – Krabi, Phuket

Indonésie – Jáva, Bali

Malajsie 3 – Singapore, Melaka, Kuala Lumpur

Auta
- závislost na autech. Veřejná doprava nefunguje (resp. neexistuje). Řidičák dostávají už v patnácti.
- jezdí se nalevo
- není problém spát v autě (bezpečné, levné, zajímavé)
- divná rychlá výroba cest, hodně cest je jenom štěrkových

Příroda
- pořád blízko přírodě: pikniky, pláže, turistika, východy a západy slunce, (za sebe bych přidala ještě vstávání a spaní se světlem, ranní procházky)
- jediní dva původní savci jsou netopýři (všechny další jsou dovezeni – lasičky, posumové, jeleni, kočky, psy)
- ptáci jsou nebojácní, protože nemají přirozeného nepřítele (neexistovali savci ani hadi)
- pozorování zvířátek: tuleni, tučňáci, ptáci, zající, posumáci, krávy, ovce
- co šlo bylo prohlášeno za národní park nebo rezervaci
- prázdné, obrovské, krásné, písečné pláže
- obrácená roční období, slunce na severu

Život
- mladá země, chybí historické památky. Maoři přišli v 12. stol., Evropané v 18. století
- původní obyvatelé Maoři
- zemědělství všude kolem (ovce na maso, krávy na mléko, ovoce – kiwi, jablka, pastviny místo lesů)
- domy jsou dřevěné, bez ústředního topení, běžně jednovrstvá okna (zimy jsou mírnější než u nás, ale teplo není)
- jídlo: oblíbili jsme si mufiny, fish and chips (ideálně z čerstvé ryby). Další místní speciality jsou pie koláče, moučník Pavlova, skopové, čerstvá zelenina a ovoce.
- pokladní a prodavačky jsou usměvavé
- lidé nápomocní a otevření

Cestovní ruch
- ohromně vyspělý a organizovaný cestovní ruch (po zemědělství druhý největší zdroj příjmů pro NZ): mnoho atrakcí pro turisty, fungující informační centra v každém městečku, informační brožurky
- hodně zábavy se dá užít zadarmo, ale obecně jsou turistické atrakce hrozně drahé
- všude jsou záchody s papírem

Top našeho cestování po Novém Zélandu

- couchsurfing v maorské rodině (nejlepší kulturní zážitek)
- kajakování ve vlnách na moři
- toulání po volně přístupných jeskyních (s svítícími červy) a tunelech (např. hornických)
- prázdné, schované, písečné pláže
- musea ve Wellingtonu, Christchurche
- DOC visitor centra (mnoho informací o regionu)
- obrovské staré stromy (tisícileté)
- zvířata (vrabci, pukeko modří ptáci, čajky, tučňáci, ovečky)
- potok s horkou vodou, jezírko s vřícím bahnem

Cestou k protinožcům jsme se zastavili na pár dní v Londýně a Dubaji.

NZ 1 – Z Christchurch jsme přejeli na západní pobřeží a začali sestupovat na jih. Cestou jsme si udělali pár malých výšlapů, koukli na ledovce, užívali si deštných lesů atd.

NZ 2 – Okolo dvou pěkných jezer, Wanaka, Queenstown. Poté Fjordland, místo, kde má pořád pršet a nám nepršelo. Užili jsme si třídenní track. Štípavé mušky.

NZ 3 – Okolo celého jižního pobřeží, neskutečně fučelo, oceán se bouřil, viděli jsme 2 tučňáky, mnoho lachtanů a zajímavých mořských ptáků. Naše první dva couchsurfingy na NZ, byli jsme na dvou farmách, viděli automatizované dojení krav a stříhání ovcí.

NZ 1 – Chch, Arthur's, West – výběr

NZ 2 – Aspiring, Fiordland

NZ 3 – South, Otago

NZ 4 – K Mt. Cooku, nejvyšší hoře NZ, pršelo a pršelo a žádné Aply jsme neviděli. V Christchurchi jsme viděli vystoupení Maorů. V Hamner Spring se 4 hodiny váleli v termálním koupališti. Opět na západní pobřeží a opět další setkání se štípacími muškami. Jízda na kajaku v Golden Bay. Neskutečné množství zatáček projetých v Malbourough Soundu (tak blbě mi v autě nikdy nebylo). Plavba z jednoho ostrova na druhý na lodi, která pojme 600 aut.

NZ 5 – sopečná oblast. Nejdřív krásná sopka Taraniki s ještě lepšími plážemi v okolí, pak oblast Tongarira se třemi sopkami a pak jezero a městečko Taupo. Jedná o stále aktivní oblast, na zlomu dvou zemských desek, občas něco vybouchne a zemětřesení jsou na Novém Zélandu častá (my jsme ještě žádné nezažili).

NZ 6 – východní pobřež a sever Severního ostrova. Dva couchsurfingy v Northlandu, dva v Aucklandu a jeden týden Helpexchange na Coromandelu. Pohodové 4 týdny, užívali jsme si velkých stromů, saňovali na sněhu, znovu kajakovali a nakonec se museli rozloučit s Novým Zélandem. Nebyli to špatné 3 měsíce.

NZ 4 – Canterbury, Nelson, Picton

NZ 5 – Sopky Taranaki, Tongariro, Taupo

NZ 6 – East, Bay of Plenty, Northland, Coromandel, Auckland

Austrálie

Zobrazit Evropou 2009 na větší mapě

Kliknutím na ikonky nebo čáry tras se zobrazí krátké komentáře a fotečka. Mapku budeme postupně doplňovat.

Výsvětlení ikonek:
zelený stan = kempování
žlutý domeček = farma (nebo jiné místo), kde jsme pomáhali za ubytování a jídlo
zelený domeček s vlajkou = u kamarádů
červená postel = ubytování s postelí, za které jsme platili
červený špendlík = místa, kde jsme se zastavili po cestě a stáli za to
modrý špendlík = počáteční, koncové body
modré auto = spaní v autě
modrý hrníček = couchsurfing

Informace o místech

• Wikitravel – Základní informace o turistických místech. Obsahuje i praktické informace, např. o fungování městké hromadné dopravy – zda používat, jaký listek si koupit. Hlavně v A.

Dlouhodobě do zahraničí

• AIESEC – Studentská organizace nabízející placené praxe v oboru po celém světě.
• INEX–SDA – Nabízí velké množství krátkodobých (3 týdny) dobrovolnických táborů po celém světě, s různým zaměřením – příroda, děti, památky, zemědělství, sociální problémy.

Zážitkové akce v přírodě

• Hnutí Brontosaurus – Víkendové akce a prázdninové tábory pro dospělé – náplní jsou hry, povídání, pomáhání přírodě, opravy památek, …

Inspirace od jiných cestovatelů

• HedvábnáStezka.cz – Cestovatelé cestovatelům – články, cestopisy, rady, diskuze, inzerce, … Hodně inspirujících a užitečných informací na jednom místě.
• Matador Network – Články o způsobech cestování, o problémech, názorech, různých místech, praktických radách od cestovatelů z celého světa. Stránky v A.
• Nazkušenou.cz – Zkušenosti (především studentů) z různorodých pobytů v zahraničí – dobrovolnictví, jazykové kurzy, stáže, studium.

Ubytování zdarma

• Couchsurfing.org – Celosvětová síť kontaktů mezi cestovateli a místními, umožňuje najít místo k přespání po celém světě. Stránky jsou i češtině, většina nabídek v A.

Jazyky

• busuu.com – Cvičení slovíček, psaní, dialogů. Opravování cvičení rodilými mluvčími. Podobný princip jako livemocha, pouze tyto jazyky: angličtina, francouzština, španělština, němčina.
• Learn languages and make friends – Server pro podporu učení jazyků. Možnost vyhledání osob pro dopisování a vzájemné učení jazyků, fóra pro jednotlivé jazyky (většinou v A), odkazy na výuková videa. Stránky i v češtině.
• Livemocha – Nabízí možnost procvičování mnoha jazyků (asi 30 různých vč. hebrejštiny, řečtiny) – slovíčka, psaní, výslovnost. Výslovnost a psaní je opravována rodilými mluvčími, na oplátku vy opravujete cvičení někomu, kdo se učí např. česky. Stránky v A.
• Výuka Lidé.cz – České e-learningové kurzy zdarma. V nabídce je ang, něm, fran, špan, ital. (a nějaké počítačové kurzy). Velmi jednoduchý princip procházení lekcemi, různorodá cvičení. Vhodné na opakování jazyka, gramatika ani slovíčka nejsou příliš vysvětlována.

Pomáhání za jídlo a ubytování

– Více v článku

• Help Exchange – Do programu jsou zapojeny farmy, domácnosti, hostely, restaurace, lodě, … Stačí jedna registrace pro celý svět. Ke každému hostitely jsou k dispozici fotografie a reference předchozích dobrovolníků. Možnost vyhledávání na mapě.
• WWOOF – World Wide Opportunities on Organic Farms – Pobyty na bio farmách, za pomoc na farmě dostává dobrovolník jídlo a ubytování. Funguje po celém světě. Nutné se pro většinu zemí samostatně registrovat. Délka pobytů záleží na domluvě, od pár dnů po několik měsíců. Stránky v A.
• WWOOF Česká republika – Stránky české pobočky WWOOF, poskytnou základní informace o wwoofingu a jejich možnostech v ČR.

Vycházím především ze svých zkušeností z Norska (4 měsíce), Itálie (2 týdny), Řecka (2 týdny), Francie (4 týdny) a Německo (mnoho měsíců). Tyto země jsem navštívíla v době, kdy jsem už mluvila plynule anglicky a asi bych si i s ní vystačila. Ale to bych se ochuzovala o bližší poznání daných zemí, vždyť jazyk je součást kultury. A tak jsem se učila norsky, italsky, řecky, francouzsky a německy.

Základy

Před odjezdem do zemí, jejiž jazyk neznám, se učím úplné základy. Tyto základy mi nevystačí na žádnou konverzaci, ale hodně usnadní rozumění vlastnímu jazyku na začátku a další nová slovíčka se chytají rychleji.
Začínám tak, že si nechám v Googli vyhledat např. „řečtina základy“ nebo „řecký jazyk fráze“ (případně anglické ekvivalenty). Nalezené seznamy překopíruji do excelu, pěkně do sloupečků, vymažu řádky, které se opakují nebo které se nechci určitě učit nebo už umím. A na závěr naimportuji do mnemosyne nebo drilu (programy využívající učení s prodlevami, výborné pro učení nových slovíček). Před cestou si pak ještě pročištěný seznam slovíček můžete vytisknu, abyste si mohli opakovat cestou.

Konverzace

Velmi fascinující jsou pro mě neplánované konverzace v jazyce z něhož znám jen pár slov. Například v autobuse na Sicílii jsem s dvěma Palermančany chválila jejich město a popisovala rozdíly od mého města. A to vše se slovní zásobou čítající tak deset slov.

Konverzační kurzy jsou nákladné. Méně nákladnější a mnohem zajímavější je být nucen mluvit za nějakým rozumným účelem. Může jít o naléhavý případ: První večer ve Francii v malém městě jsme dlouho hledali adresu našeho ubytování a už mi bylo blbé znovu a znovu volat hostitelům, tak jsem se ptala místních. Nebyla jsem schopna říct skoro nic, ale rozumněla jsem více než jsem doufala. A tak hloupé hledání doprovázelo mé nadšení z francouzštiny. Nebo nevíte, kde vystoupit, a hned máte téma k rozhovoru. Kamarádka se díky problémům s autem při cestování, chtě nechtě musela začít dorozumívat s místními.
Připravte si úvodní větu. Druhá strana vás většinou pochopí a teprve když vy nepochopíte její odpověď, můžete skočit do jiného jazyka.

Okolí

V neposlední řadě se snažím vnímat jazyk z okolního prostředí: Při prvním pobytu v Německu (kdy ještě byla moje němčina slabá) si pamatuji, jak jsem četla každý kousek papíru, který mi přišel do ruky (reklamy, časopisy, obaly od potravin). Snažila jsem odhadnout, co je na něm napsáno, co to znamená. Občas jsem si pomohla slovníkem. Podobně jsem se chovala i v Norsku, poté co jsem skončila s aktivním studiem norštiny (škola zabírala hodně času a norština nebyla vůbec potřebná), tak jsem pořád četla etikety při nakupování, nástěnky a nápisy ve škole a ve městě. A nakonec to samé (ale už vědomě) dělám momentálně ve Francii. První dny jsem překládála všechny nápisy na značkách a cedulích okolo cest (viz obrázek). Pak už všechno, co mě zajímalo, potěšena tím vším, co si pamatuji.
Kromě čtení sem spadá i poslouchání: rádia, televize, spolucestujících (prostě všeho, různorodost je vítaná).

Přeji hodně energie a nekončící motivaci při učení jazyků.

Hostitel, který poptává pomoc, může být farma, hostel, ale i domácnost s velkou zahradou. Lze je nalézt po celém světě. Na druhé straně výměny stojí pomocník ochotný nabídnout svůj čas a energii. Těmi jsou nejčastěji mladí lidé, ale potkali jsme i sedmdesátiletého pána, který takto trávil svůj důchod.

Očekává se pomoc asi 4-6 hodin pomoci denně plus jeden nebo dva volné dny v týdnu. Délka pobytu záleží na domluvě, od pár dnů až po několik měsíců, my jsme volili 7 až 10 dní. S hostitelem je třeba se dohodnout dopředu, mimosezónu stačí i jen pár dní předem, na léto je lepší si zamluvit místo několik týdnů předem.

Tento způsob cestování a poznávání zemí jsme zvolili jako doplnění běžného cestování po turistických místech. Kromě toho, že levně cestujeme, tak jsme měli možnost poznat místní kulturu a jídlo, procvičit jsme si jazyk, spát v pořádné posteli, mít teplou sprchu, pořádné jídlo, seznámit se se spoustu zajímavých lidí, vyzkoušet si žít na různých místech a užívat si společnosti několika nádherných koťatek.

Seznamy hostitelů lze nalézt přes několik zdrojů. Největší databázi, která pokrývá hostitele z celého světa, má HelpExchange.net. Množství a hustota rozmístění hostitelů se různí podle zemí, nejvíce je jich v západní Evropě, Austrálii a Novém Zélandu. Při výběru hostitele pomůže vyhledávání přes mapu, fotografie nebo reference dřívějších pomocníků. Profily míst jsou veřejné, za přístup ke kontaktům a referencím, se platí dvouroční členský příspěvek asi 15 eur.

Dalším zdrojem kontaktů, je organizace WWOOF, která se zaměřuje na farmy, které produkují potraviny v bio kvalitě. Mnoho zemí má svoji vlastní pobočku, pro získání kompletního seznamu je třeba zaplatit členský příspěvek, pro každou zemi zvlášť. Výše příspěvku se různí. Některé země nabízí online seznam (většinou pak mají přístupný i přehled farem bez kontaktů i pro neregistrované), jiné jenom tištěný.

Stránky s menším počtem hostitelů (ale třeba registrací zdarma): Workaway, www.helpandhost.net, rural couchsurfing.

Zobrazit Evropou 2009 na větší mapě

Kliknutím na ikonky nebo čáry tras se zobrazí krátké komentáře a fotečka. Mapku budeme postupně doplňovat.

Výsvětlení ikonek:
zelený stan = kempování
žlutý domeček = farma (nebo jiné místo), kde jsme pomáhali za ubytování a jídlo
zelený domeček s vlajkou = u kamarádů
červená postel = ubytování s postelí, za které jsme platili
červený špendlík = místa, kde jsme se zastavili po cestě a stáli za to
modrý špendlík = počáteční, koncové body
modré auto = spaní v autě
modrý hrníček = couchsurfing